Umíte latinsky? Většina z Vás mi, s největší pravděpodobností, odpoví záporně. Pokud nejste zaměstnáni v určitých odborných profesích, kde je znalost tohoto jazyka bezpodmínečně nutná.
Přestože je latina mrtvým jazykem, má v naší (zejména evropské) kultuře velkou důležitost. Vznikla, pravděpodobně, kolem sedmého století, před naším letopočtem, v Římě. Tak, jako každý jazyk, kterým hovoří mnoho lidí v různých oblastech, i latina postupně prochází svým vývojem.
Za ty, kdož používali opravdu spisovnou a správnou latinu, jsou ve své době, považováni řečníci a spisovatelé
– Gaius Julius César– např. Zápisky o válce galské
– Marcus Tullius Cicero – např. O nejvyšším dobru a zlu.
Latina skomírá
Díky rozpínavosti tehdejších Římanů, se brzy dostává latina do hovorové řeči ostatních národů. Této hovorové latině se začne říkat vulgární.
Právě z latiny vznikají románské jazyky
– francouzština
– italština
– španělština
– portugalština
– rumunština
Latina ovlivnila i angličtinu, ve které můžeme pozorovat její prvky.
Přichází šestnácté století, období humanismu, kdy hovorová latina začíná pomalu zanikat.
· Jednotlivé národy mají své vlastní jazyky a není tudíž potřeba udržovat ještě jeden.
· Latina se stává mrtvým jazykem.
Nezaniká však docela. Stává se z ní jakési esperanto pro některá odvětví a obory.
Odbornou latinskou terminologii využívá
– lékařství
– biologie
– právo
– filosofie
– teologie
– historie
– filologie
Stejně důležitá je i v křesťanské liturgii. Umění, ovládat latinu, bylo v minulosti považováno za základ vzdělanosti. Latina se učila běžně na středních školách, ještě ve čtyřicátých letech, dvacátého století.
Důkazem jsou nádherné filmy, ze studentského prostředí, natočené právě v té době. Jistě nemusím připomínat díla „Cesta do hlubin študákovy duše“ a „Škola, základ života.“